Václav
Klaus
ml.

Léto


22. července 2019 Novinky.cz

    sdílejte:


Slíbil jsem minule, že napíšu, proč je v létě léto, a vynechám politiku. Koneckonců vystudoval jsem matematiku a zeměpis (i ho léta učil), a přestože jde spíše o popisný předmět (viz název) a oproti matice „lehčí" – tak to neznamená, že by ho lidé zas tak hrozně dobře znali.

Nemyslím teda ani tak tu slečnu, která bodovala v uplynulém týdnu na internetu s „Naší planetě je jen 2019 let a už jsme jí stihli tolik zničit".

U příčin vysokých teplot v létě taky vynechám vědátory, kteří letní vedra dávají do souvislosti s malým počtem elektroaut (to jsou ty auta, jak mají výfuk v elektrárně). V Norsku takové hice nejsou a mají tam elektromobilů spoustu. Takže 1. Je teplo, protože je léto. 2. Norsko leží daleko severněji, proto je tam chladněji.

Mimochodem v létě je rozdíl (třeba mezi Finskem a ČR) menší, neb severním zemím pomáhá mnohem delší den, více slunečního svitu (na severu Finska slunce v létě vůbec nezapadá), v zimě naopak. Norsko je pak jedno z nejteplejších míst takhle severně položených, ale to způsobuje Golfský proud a vliv oceánu.

Spousta lidí věří tomu, že jsme slunci v létě blíž. Pokud jsou to Australané či Argentinci – tak věří dobře. Nejblíž slunci jsme totiž 3. ledna a 4. července naopak asi o pět milionů kilometrů dál a vliv na teplotu na Zemi to má, ale dost malý (zimy na severní polokouli jsou o něco mírnější).

Země obíhá (asi 150 milionů kilometrů daleko) okolo Slunce po málo výstředné (tj. kružnici blízké) eliptické dráze, kde Slunce je v jednom z ohnisek. S definicí elipsy bych vás asi neměl otravovat, je léto – nicméně jde o množinu bodů, jejichž vzdálenost od dvou pevně daných bodů (ohnisek) je konstantní. Proto kdybyste chtěli elipsu nakreslit do písku – třeba dětem na táboře –, zarazíte dva kolíky (to budou ohniska), zavážete okolo nich provázek (delší než vzdálenost ohnisek), napnete a obkroužíte kolem dokola. Když budou ohniska hóódně daleko od sebe – dostanete hóódně „rozpláclou" elipsu – takhle létají třeba nějaké komety, co přiletí jednou za 50 let. Když budou ohniska hned u sebe – bude to blízké kružnici, jako dráha Země.

Když jsme Slunci blíž (v zimě), letí Země rychleji (což popisuje druhý Keplerův zákon: „Plochy pokryté průvodičem planety za stejnou dobu, jsou totožné" – ta definice je hrozná, obrázek většinou studenti pochopí, když nakreslíte schválně výstřednější (rozpláclejší) elipsu – aby to bylo „názorné"). V létě obíhá naopak Země pomaleji. Způsobuje to mimo jiné kolísání délky dne během roku – asi čtvrt hodiny na obě strany. Což je dost, takový je třeba časový rozdíl mezi Prahou a Ostravou. Ten někdy vidíme v televizi třeba při atletice, že v Ostravě už slunce zapadlo, kdežto za oknem v Praze ještě nikoli. Ještě silnější tento efekt býval za federace při akcích v Košicích, a když vezmeme dvě místa se stejným „časem" v Evropě, najdeme i daleko větší extrémy: třeba na východě Slovenska – Humenné je poledne (dle slunečních hodin) v 11.16, kdežto nejzápadnější město Španělska Ayamonte má při pravém poledni na hodinkách již 14.32.

Resumé: s nastavováním číselníku slunečních hodin by se hodinář zbláznil, přičemž to nastavení východ-západ jde lehce – tam je posun stálý, v Ostravě přidáte čtvrthodinku. S tím zrychlováním a zpomalováním dne je to horší – ale v zimě slunce stejně moc nesvítí a na čtvrthodince zas tolik nesejde, když jsou sluneční hodiny hezky udělané – základní funkci plní.

Jinak Země se otočí okolo své osy za 23 hodin 56 minut a 4 vteřiny – ovšem to je údaj pro vědce. Lidi zajímá, kdy vrcholí Slunce, kdy je zase poledne – což je v průměru za 24 hodin. Tohle (rozdíl „hvězdného dne" a skutečného „slunečního") se nejlépe vysvětluje tak, že nějaký oblíbený student v první lavici vlevo je Slunce a pan učitel rotuje okolo své osy, ovšem zároveň se pohybuje před katedrou kolem studenta. No a pak je už učitel zase otočený přímo do třídy, rotace proběhla celá (23hod56´4´´), ovšem student Slunce je v tu chvíli trochu vlevo (pokud učitel obíhá jako Země proti směru hodinových ručiček a stejně tak se i otáčí) a pan učitel se musí ještě chvilinku pohybovat (to jsou ty necelé čtyři minuty), aby zíral přímo na inkriminovaného studenta a „bylo poledne".

A protože se blíží konec hodiny (délka komentáře), přejděme k tomu, proč je v létě léto. Země není na tu oběžnou dráhu naražená jaksi kolmo, ale trochu nakřivo (úhel 23 a půl stupně), a tak s výjimkou dvou dnů rovnodennosti je buď natočená k slunci víc severním pólem (naše léto) nebo jižním. To způsobí, že je slunce v létě daleko výš na obloze. Například v Praze (50 stupeň severní šířky) je koncem září sluníčko v poledne 40 stupňů nad obzorem, v Liberci 39 stupňů – neb leží o stupeň severněji, na rovníku přímo nad hlavou (90 st.) a na severním pólu akorát začíná zalézat za obzor a nastane tam půl roku tmy – zkrátka vždy dohromady 90 stupňů to musí dát.
Koncem června je v Praze v poledne slunce 63 a půl (přesně o těch 23 a půl stupně, co je sklon zemské osy, výš než při rovnodennosti) nad obzorem, kdežto koncem prosince jen 16 a půl (zas o těch 23 a půl stupně méně). A to už je setsakra rozdíl. Paprsky v létě tak dopadají daleko víc kolmo a zemi daleko více zahřívají, země pak ohřívá vzduch, který je dole u země (směrem nahoru to rychle klesá). Navíc je den (to zahřívání) i delší. U nás asi o 8 hodin – tedy o třetinu, směrem k severu rozdíl rychle roste.

Proto je léto a teplo.

Tady hodina skončila, pro zájemce ještě něco k délce soumraku: Na pólech se slunce pohybuje pod nulovým úhlem – obíhá jakoby po kružnici okolo, soumrak trvá pár dní, pak slunce na půl roku zapadne a je tma. Vtip o Grónsku: Policista se ptá podezřelého: „Co jste dělal v noci z 3. října do 8. března?" :-)

Na rovníku naopak slunce zapadá zcela kolmo. To často pozorují bohatší Češi, že někde v teplých krajích trvá soumrak chvilinku – slunce zapadá takřka kolmo za obzor, ještě fotíme selfíčka se západem slunce a za chvíli je už úplná tma, nečekaně rychle pro našince. Naopak někde v Norsku nebo Skotsku nám zase soumrak přijde podivně dlouhý – slunce tam zapadá pod menším úhlem.

Přestávka. :-)


Václav Klaus ml.





    sdílejte: