Naplněný a důstojný život

Každoročně jsem při slavnostním předávání maturitního vysvědčení držel řeč k maturantům a jejich rodičům. Projevy se z povahy věci moc nelišily. Poté, co jsem probral slušnost poděkovat (v tento den) rodičům, skončené dětství a převzetí zodpovědnosti za své životy, navazující vysokoškolské studium ... jsem se zpravidla dostal k vyjádření myšlenky: „ ...Nebudu už ale déle hovořit o vašem budoucím studiu a uplatnitelnosti na trhu práce, protože to nepovažuji za to nejdůležitější. Věřím především, že za vaším konáním bude stopa slušnosti, důvěryhodnosti a v mezních situacích i osobní statečnosti..."

Když jsem četl na Novinkách smutnou zprávu o Františku Zahrádkovi, tahle slova mi nějak naběhla na jazyk.

Další slova vás napadají vzápětí. Jsme zvyklí se litovat (i já před 14 dny napsal komentář o životě „Když jdete nahoru a když jdete dolů...") kvůli drobnostem a nestát jen s pokorou nad tvrdostí osudu, jaké čelili někteří vlastenci před námi.

František Zahrádka jako osmiletý (1938) prchal s rodiči ze Sudet, jejich vlak byl ještě německými bojůvkami ostřelován. Bydleli pak nějakou dobu ve vagónu. V roce 1948 se zapojil přes Skaut do odbojové činnosti, tiskl letáky, vydával ilegální časopis, převedl řadu lidí přes hranice do bezpečí.

Dostal za to v devatenácti letech 20 let těžkého žaláře. Propuštěn byl v roce 1962. Zůstal pracovat v uranových dolech, protože stejně neměl kam jít. Jako penzista se dožil revoluce a v roce 2007 obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Ale jinak měl velmi tvrdý život.

A ještě bych rád zmínil jednu věc, která asi není tolik adventní. Vůli k aktivitě, práci, činorodost.

František Zahrádka stál u zrodu legendárního sdružení K231 v roce 1968. Stejně jako v roce 1990 u Konfederace politických vězňů. Dodnes výraznou aktivitou byl Památník obětem komunismu Vojna u Příbrami, který František Zahrádka spoluzakládal a často tam prováděl (nejen školy), byl proslulý dobrou náladou.

Slušnost, důvěryhodnost a v mezních situacích velká osobní statečnost. Naplněný a důstojný život. Co chtít od života víc?

Václav Klaus ml.