Václav
Klaus
ml.

Proč vyhrál Babiš?


23. října 2017 Novinky.cz

    sdílejte:


Dnes téma pondělního komentáře nepřekvapí, protože „školní" zadání slohové práce je pro všechny komentátory stejné. „Napište, komentátoři: Proč vyhrál Babiš."

Před třemi týdny jsem tu napsal svůj odhad, cituji: „Jistoty jsou čtyři. Zaprvé: Vyhraje hnutí ANO, ovšem bude mít méně než 30 % hlasů.

Zadruhé: Sociální demokracie zažije hrůzostrašný propad...

Zatřetí: SPD (Okamura) bude bodovat mezi protestními hlasy. Taky blízko deseti procentům.

Začtvrté: Lidovci, díky disciplinovaným moravským voličům, přelezou 5 % a budou sedět v (Babišově) vládě. Koneckonců už spolu vesele čtyři roky vládnou.

Všechno ostatní je velmi nejisté. Tekuté písky. Nerozhodnutí voliči. Závěr volební kampaně bude důležitý..."

Tak ten, kdo si podle mne vsadil, určitě neprohloupil.

Nicméně dnes bych se, stejně jako všichni ostatní komentátoři, věnoval vysvětlení úspěchu hnutí ANO. Doufám, že můj pohled bude, jako obvykle, maličko odlišný.

Většina chytrolínů označuje české voliče za hlupáky či jakési naivní bytosti, které se nechají zkorumpovat tím či oním. Nebo kteří sebou nechají orat mazanými novináři zleva doprava a nechají se dovést až k urně, kam to poslušně hodí.

Není tomu tak. Zaprvé jsou voliči v průměru asi tak stejně chytří jako komentátoři. Zadruhé miláčkové médií, mainstreamu i politického školení ve školách (TOP, STAN, KDU) se dílem klepali do poslední vteřiny, zda vůbec prolezou do parlamentu, nebo (ČSSD) strnule zírali do kamer jak postavy z béčkového hororu.

A naopak. Například váš pondělní komentátor, populistický poloxenofobní agent Trumpa, Putina a toho Číňana taky (nevím, jak se jmenuje, omluva), který nikoho nezajímá a tyhle články mu tady platí (a píše) tatínek ... Vám už dnes píše coby poslanec s největším počtem preferenčních hlasů v republice (po A. Babišovi).

Lidé prostě mají svou hlavu, své zkušenosti, svá přání a pocity. A moc se ovládat nenechají – díky bohu.

A to ANO? Já to vidím takhle: Jednotliví voliči jsou často pochopitelně hloupí. Ale jako celek se chovají racionálně. Volí nějaký směr, nějakou cestu. Někoho, kdo je někam povede.

V roce 1992 se řada stran věnovala pinožení o tom či onom. Hašteření, otázkám minulosti. Blábolení o třetích cestách mezi kapitalismem a socialismem. Tehdy ODS oslovila aktivní lidi, co se nebáli, že se o sebe dokážou postarat, otevřít si kadeřnictví dole v paneláku v kočárkárně a tak. Nabídla směr a cestu. Kapitalismus, svobodu. Drtivě vyhrála.

Pak společnost zbohatla, ovšem nerovnoměrně, jak to tak v kapitalismu bývá, a přišly jiné politické síly, v jádru s programem – tohle bohatství se musí více přerozdělit, sociální jistoty všem... Silné argumenty zase pro jinou část společnosti. Vyhrávali socialisté.

V posledních volbách mezi sebou soupeřili dílem kapitulanti, kteří by to již nejraději zabalili a celou moc předali rovnou do Bruselu (TOP, ČSSD, STAN, KDU), dílem zelená parta akorát s papouškem na rameni a černou vlajkou s lebkama a hnátama. Z podobného ranku komunisté. Zbývá SPD s řadou principiálních a správných názorů, ale s podivností „přímé demokracie" a předsedou mnohokrát v minulosti měnícím své členy, poslance i názory.

ODS se ukázala málo silná přesvědčit voliče o tom, že nechce být jen spokojenou opozicí kritizující nepravosti a zlé lidi, že chce vést.

A tak zbyl ten Babiš. Jasně pro živnostníky a řadu aktivních lidí je to pohroma. Používá i neparlamentní metody a jistě se nebojí odhodit rukavičky.

Ale v jádru slíbil lidem: „Hej, budete se mít stejně jako poslední čtyři roky. To jde ne? Nebudou žádné změny. Nechci zvyšovat daně jak někteří nalevo. Nejsem proti EU ani zas úplně nějak pro ni. Nebudou žádné změny. Vždyť jsme bohatá země. Tušíte sice, že to nebude nafurt, ale proč si to ještě chvíli neužít. ... Nevíme moc, co s námi bude. Tak proč nepočkat. ... Já to budu řídit a chci to řídit."

Není to fakt moc, ale stačilo to.


Václav Klaus ml.





    sdílejte: