Václav
Klaus
ml.

Vydávání nových zákonů je střet zájmů se zdravým rozumem


23. dubna 2018 Novinky.cz

    sdílejte:


Mluvil jsem teď s jedním advokátem a on mi ukazoval svou odbornou knihovnu. Část knih byla krásně v kůži a vypadala dost staře.

„To jsou ještě knihy od mého společníka, se kterým jsem kancelář zakládal. Již zemřel. No a těchhle pár knih, to bylo celé tehdy existující právo. Člověk toho většinu znal z paměti. Dnes je zákonů tolik a často s přílepky k jiné problematice, že bez chytrých (a drahých) elektronických vyhledávačů – bychom byli ztracení. Ale ztracení jsme stejně..."

Zákony dělá sněmovna a dělá jich hodně. Nutno říci, že tak třetina z nich je přebírání evropské legislativy, o čemž se nediskutuje a předkládající ministr vždy jen upozorní, že „lhůta pro implementaci" uplyne třeba 3. května, tak to koukejte na téhle schůzi už schválit.

Poslanci, jak na sjezdu JZD – skoro všichni (já tedy ne) hlasují pro. Tak máme evropský zatykač a GDPR třeba. Bum. Ale to jsou miliardy korun pro firmy a obce a školy (GDPR) a milion starostí a byrokracie a svinstvo. Že Vás začne stíhat portugalský prokurátor a české orgány mu budou dělat součinnost (u silničních pokut to již funguje) – také může dost zkomplikovat Váš život. A republika ztratí jednu z klíčových kompetencí.

Další třetina zákonů jsou poslanecké aktivity, kterými se řeší nějaká pomíjivá aktuální věc, která si absolutně zákon nevyžaduje. Např. v centru Prahy je nějaká podvodná směnárna a už na to vytvoří zákon, aby se mohly transakce (všechny směnárny) vracet dvě hodiny po prodeji. Jako by v normálním státě nestačilo, že podvodníka zatkne policie nebo upokutuje obchodní inspekce.

Pak skoro třetina jsou zákony otravující normální život. Lidí, starostů, škol nebo firem. Třeba o střetu zájmů, školní inkluze..., které se pak následně opravují a trošku změkčují (ale škoda v národě je již napáchaná).

Třeba v pátek se řešilo, že zákon o střetu zájmu (majetkový striptýz „veřejných osob" jako starostové, děkani a rektoři ...) je moc tvrdý na starosty obcí, zvlášť malých a že se na to spousta starostů radši na podzim vykašle a už nebude kandidovat. Neboť lidé dokážou být závistiví. Tak nakonec po boji (Piráti byli zásadně proti) z toho ti malí starostové vypadli.

Jenže normální by bylo, aby takový zákon neexistoval vůbec. Nebude to asi dnes moc populistické, ale tenhle zákon je nesmyslný i pro poslance. Ti jsou tam od toho, aby zastávali nějaké názory, kvůli kterým je občané volili, aby je (ty občany) v hlasování zastupovali.

Tak třeba moje názory má část veřejnosti ráda (a zvolila mě), druhá část veřejnosti je nesnáší (ta volí někoho jiného). Jak s tím proboha souvisí, jestli vlastním garsoniéru v Holešovicích? Kdybych ji měl, hlasoval bych jinak, nebo co?

Je zájmem lidí, aby poslanec byl chudý? Bude kvůli tomu víc nezávislý, nebo méně? Upřímně, chudý poslanec je horší – když se mu zečtyřnásobil plat, tak se toho nebude chtít jen tak vzdát, udělá pro předsedu svého klubu cokoli, aby se příště dostal na kandidátku zase. Bude politikařit, zapře svoje názory, bude držet basu.

Lidi mají bohaté poslance rádi. Podle preferenčních hlasů 1. Babiš 2. Klaus 3. Schwarzenberg. Z prvních tří jsou dva extrémně bohatí.

Daleko smysluplnější by byl zákon, že poslanec, než bude kandidovat – musí mít na daních zaplaceno tolik, aby to pokrylo náklady celého jeho volebního období. To bychom pak ve sněmovně neměli Bohuslava Sobotku, Marka Bendu a různé dvacetileté aktivisty, kteří nevědí o reálném životě ani ťuk, sotva dostudovali školu, nikdy nepracovali a od mládí „vysírají" v politice. To by bylo pro lidi mnohem lepší.

Možná by pak bylo více poslanců, kteří chtějí zákony rušit a dát lidem pokoj. Nechat je žít.


Václav Klaus ml.





    sdílejte: